Poznámky chotěbořského Pražáka

Nejsem si jistý, zda jsem spíš chotěbořský Pražák, nebo pražský Chotěbořák, nebo snad něco mezi? Chotěpr, Pražcho, Chrožpať , Parožchť ? plus ke každé variantě koncovka ÁK. 

I.

Jsem jeden z vymřelých

Pražák v pustině Chotěboře

A myslím na Pražáky

Hrdé na to již stovky let

Vyhaslo mé pražské srdce

Doubravské vědro zhasilo ho

A už jen doufá při pohledu na kavárnu

Že pod dlažbou je skrytá věta

II.

Vzpomínám na pražské ulice

S tělem zaklesnutým v myší díře

Už se mi nechce na Národní třídu

I Petřín rád vynechám

Praha mi už není třeba

Prahu nikdo nepotřebuje

I tady lecjaký pijan pil

a čtyři věže jsou až dost

III.

A přeci zůstal mi ten Pražák

U kina čekám na tramvaj

K smíchu je to kolemjdoucím:

Tady marně hledat jinotaj

V Chotěboři přišpendlili slunce

Tady je barva barva a nic víc

Abys to věděl, stačí rodný list

(nevyhodíš knihu a také nepřečteš)

IV.

Na vývěsku úřadu to dali:

Hledá se, kdo se ujme Pražáka

(Občanství už ale není jako kdysi

Nikdo se nechce starat o našince)

Někdo se ale třeba najde

Stařenka snad Stařenky rády

Starají se o Pražáky (i když lépe o Pražandy)

Stařenky totiž mají čas

V.

Tady řeka má vody jako Botič v létě

Z legrace rybník Řeka název má

A stařenka jednu pravdu zná

Někdy, synku, musíš v kleče.

Bez klekátka nezmůžeš

Ani jeden malý verš

V tomhle jdeme vždycky s dobou

Bez klekátka jsi jenom myš

VI.

Jsem Pražák, kavárenský povaleč

Nejraději kávu Jenže tu pro pitomce

Kousek od kostela směrem k Praze

Pod dohledem agentky dědy Mráze

Mají to tu nově zařízeno

Pod křídlem Čápa kancelář

A svodky zase svodky

Poznámek plný kalendář.

(Myslím, že se tu čeká na převrat,

Ale nesmí se o tom moc povídat)

VII.

I v tomhle městě mají kavárny

(Pro ty co čekají na autobus

A můžeš to odsud zkusit

I na dalekou Rus)

Ale možná bude lepší počkat

Děda Mráz ten pořád doufá

Než jezdit za ním lepší posedět

S Lahváčem a Smažkou v parku

(I Chotěboř má svoji Masaryčku)

VIII.

Dámy všude pijí vídeňskou kávu

A pánové mají stálé židle

Já však jen tu pro pitomce

Ráno v poledne a docela rád sám

Vyryto to mám na čele

Nikdo mi to neodpáře

(A popravdě ani nechci)

Pražák co má v hlavě kávové zrno

IX.

Kdybych se jednou mohl stát

Slavným chotebořským rodákem

Svou sochu chtěl bych a jeden buksus

A odpadkáč a chtěl bych stát na refíži

Ve Stromovce I když menší

Z fabriky dva metry kolejí

A cedulku z plastu (plast je pro Pražáky)

Třicet pět mu bylo když se narodil

X.

Na tři prsty je tu daleko

A na čtvrtém vždy bydlí krtek

Lišky dávají dobrou noc

Jen králíci a šutry tak to je

U hromádky srnčích bobků vlevo

Má ale střed republika

Několikrát projely ho koně

A dvakrát na něj spadl strom

XI.

Vzpomínám na Kunratický les

Na Falkovu přistávací plochu

Bylo v něm také plno hub

A altány Altány tam byly

Tady jsou jen boudy

Ve stínu bedel když se zadaří

A nějak zdá se mi tu chudo

Jen ptáci ptáci a vítr mezi stromy

XII.

A třeba jednou Chotěboř naroste

Nabobtná novou Eckerhardkou

Na svém dlouhém bulváru

Bude mít prvotřídní cukrárnu

Do názvu si dá panáčka Kofilu

prodávat bude depresivní dorty

Amor a Psyché s utrženou rukou

A klec s naježeným kohoutem

XIII.

Slušel by se filosofický kongres

Chotěboř je dobrá pro mudrce

Obzvlášť se zmrzlinou a nohou v kašně

Se zmrzlinou jde moudrost snadno

Mohlo by se hloubat o naději

Ano o naději v smrti třeba

(mám z toho doktorát)

Řečník by byl v rakvi a usmíval se

Dva kopečky? Nebo tři si dáte?

XIV.

Čtyři strany a přesně tolik bran

Na lampu tu močí partyzán

Jen jedny záchodky dvě mušle a mísa

Dvě Marušky proti moru

To je něco pro Pražáky

Od moru k moru dá se věšet prádlo

Na mapě je to malý kroužek

Pamětní desky Pod nimi psí žrádlo

XV.

Jako když moucha šlápne do Pekingu

Tak veliké to tady je

na dvě mouchy to může vzrůst

jenom když je masopust

I na tři Když máš trochu Fantazie

Hvězdný přístav Pupek světa

Nic pro nás Je lepší doma

do vesmíru hloubit díru