Básně

Je to neuvěřitelně krásné místo: čekárna plná pacientů, nemocniční okno, polohovací lůžko, dá se toho tam tolik vidět a tolik slyšet. I tam jsou ve vzduchu slova a verše.

Jsem tu a tam zahradník, Tuatamzahradník, tu a tam se starám. Mnohem více v ní prosedím. Prosedím v ní spoustu slov.

Nejsem si jistý, zda jsem spíš chotěbořský Pražák, nebo pražský Chotěbořák, nebo snad něco mezi? Chotěpr, Pražcho, Chrožpať , Parožchť ? plus ke každé variantě koncovka ÁK.

Anebo tlačí jako křemenáč na zem

Tohle napsal Thákur: "Kdo dovede rozevřít poupě v květ, dělá to tak prostě." Tak je to se vším, jde jen o to rozevřít poupě. Někdy je to báseň, někdy skutečná květina a často, často je to nějaký ten povolený šroub.